Památky

Praha 3 - Vinohrady, nám. Jiřího z Poděbrad

Kostel je nejvýznamnější českou sakrální stavbou 20. st. Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel sv. Ludmily, věnovalo městské zastupitelstvo pozemek pro stavbu nového kostela a vznikl Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. V r. 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt slovinského architekta Josipa Plečnika. V letech 1928 - 32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirována starokřesťanskými vzory. Zasvěcení Srdci Ježíšově má vyjádřit poděkování za dosažení samostatnosti a prosbu o ochranu naší vlasti.
Kostel je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Je zde určitá podobnost s antickými chrámy. Kostel má širokou 42 m vysokou věž jihoevropského typu, která je zakončena třímetrovou měděnou bání se čtyřmi metry vysokým křížem. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny o průměru 7,6 m. Fasáda je velmi dekorativní, do tří čtvrtin výšky je z polévaných cihel, na ní je nástavba s ochozem a nízkým štítem. Na průčelí jsou tři mohutné portály. Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Zajímavostí tohoto postmoderního kostela je, že se zde nenalézá kazatelna. 8. května 1932 vysvětil chrám pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Ve věži bylo posvěceno šest zvonů, které byly okupanty svěšeny, aby byly přelity na zbraně. Zbyl jen nejmenší. V r. 1992 se do věže vrátily dva zvony z původních šesti, díla zvonařské rodiny Manoušků. V r. 1933 se obrázek kostela dostal na poštovní známky v emisi Krásy naší vlasti. Autorem rytiny byl malíř a grafik Pavel Kovářík.