Památky

Praha 2 - Nové Město, Resslova/Na Zderaze
Historie
Na nároží ulice Resslovy a Na Zderaze byl postaven v letech 1730 - 36 barokní kostel podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera a Pavla Ignáce Bayera. Významná barokní sálová stavba byla zasvěcena původně sv. Karlu Boromejskému. Byla součástí sousedního ústavního domova pro emeritní kněze (ve výslužbě), který byl roku 1783 zrušen a proměněn v kasárna a skladiště. V roce 1866 se budova kněžského domova stala součástí Českého vysokého učení technického a byla pro jeho potřeby adaptována.
Kostel dnes stojí na vyvýšené terase, která vznikla při terénních úpravách okolí v 80. letech 19. st. Je to podélná sálová stavba, jejíž loď má tři pole, kruchtu a presbyterář. Fresky v interiéru, znázorňující výjevy z legendy sv. Karla, jsou od Karla Schöpfa, autorem štukové výzdoby z roku 1739 je Michal Ignác Palliardi. Původní cibulová střecha věže byla snesena v roce 1883. Kostel byl od svého zrušení upraven a obnoven jako svatyně až v letech 1934 - 35 pro bohoslužebné účely Československé církve pravoslavné. 29. 9. 1935 byl slavnostně zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi a stal se sídlem pravoslavného biskupa Gorazda,,jehož občanské jméno bylo Matěj Pavlík.

Okupace
Kostel se hluboce zapsal do naší historie za okupace. Ukrývali se zde parašutisté, kteří se účastnili příprav a atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V kostele jich bylo sedm: rotmistr Josef Valčík ze skupiny Silver A, nadporučík Adolf Opálka ze skupiny Out Distance, rotný Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, četař aspirant Josef Bublík a četař Jan Hrubý ze skupiny Bioscope a rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš ze skupiny Anthropoid. Dva posledně jmenovaní provedli 27. května 1942 vlastní atentát na Heydricha. Pátrací akce okupantů znemožňovaly jejich odchod z Prahy. K parašutistům patřil ještě Karel Čurda ze skupiny Out Distance, který se po výsadku odjel skrýt ke své matce do jižních Čech. Ten nakonec vyzradil Němcům vše o výcviku a lidech, kteří jim pomáhali a u kterých se skrývali. Následné výslechy vedly k objevení úkrytu v kostele. Příslušníci SS a Gestapa obklíčili kostel i okolí a 18. června 1942 brzy ráno došlo k boji. Hrdinové Opálka, Kubiš a Švarc bojovali s Němci na kůru, zbylí čtyři obránci v kryptě. Nad přesilou Němců nemohli zvítězit, a tak po vyčerpání munice použili poslední náboj k ukončení života vlastní rukou. Když Němci pronikli do kostela, pět parašutistů bylo již mrtvých, dva zemřeli cestou do nemocnice. Kromě mnoha dalších, kteří poskytli parašutistům pomoc, byli popraveni i představitelé pravoslavné církve a chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kteří se na ukrytí parašutistů podíleli: biskup Gorazd, předseda církevní obce Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan dr. Vladimír Petřek. Pravoslavná církev byla v září 1942 zakázána.

Památník
Po válce byl kostel v letech 1945 - 47 opraven a byla zpřístupněna i krypta. Památku parašutistů připomíná bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního a se jmény hrdinů i jejich ochránců od Františka Bělského, zasazená v roce 1947 na stěnu kostelní krypty. V roce 1951 získala pravoslavná církev právní samostatnost a kostel se stal chrámem metropolitním. Současný ikonostas (průchozí stěna mezi oltářem a prostorem pro věřící) byl vytvořen podle návrhu architekta Vladimíra Alexandroviče Brandta malířem Vukovičem.
V chrámu sv. Cyrila a Metoděje byl 28. 9. 1995 otevřen Národní památník obětí heydrichiády. V roce 2002 byl památník přejmenován na Národní památník hrdinů heydrichiády.